Všichni zkoušení psi nastoupí v řadě vedle sebe u nohy vůdce. Na pokyn rozhodčího budou psi jednotlivě procházet na vodítku nebo volně (podle popisu disciplíny vodění na vodítku) podél řady a zařadí se na konec.Jakýkoli projev agresivity vůči ostatním psům či lidem je vylučující. Pes nepokračuje dále ve zkoušce a projev agresivity se zapíše do průkazu původu, soudcovské tabulky a přehledu zkoušek.Stejným způsobem se hodnotí jakýkoli náznak agresivity vůči člověku nebo vůči ostatním psům v průběhu celé zkoušky.Hodnocení: Vyhovující povaha se hodnotí jako standardní,projevy agresivity se hodnotí jako agresivní, projevy bázlivosti nebo plachosti jako bázlivá.
Z praxe:
Zkouška povahy je velice vážná disciplína, na kterou by se vůdce měl pečlivě připravit a psu se maximálně věnovat po celou dobu zkoušek. Jinými slovy, pokud se psi při této disciplíně, nebo v průběhu zkoušek napadnou, vyřazuje je to nejen z těchto zkoušek, ale i z výcviku vůbec. Pozorujte reakce psa na ostatní zkoušené. Při nástupu si ponechte větší rozestupy a pro jistotu nechte psa sedět vedle nohy více vzadu. Pokud možno vodítko mějte na krátko. Velice dobré je navštěvovat výcviková střediska, nebo alespoň přípravu na zkoušky provést s týdenním soustředěním. Pes se socializuje a vy poznáte jak se chová a před kterým si dát pozor. Na videu je disciplína předvedena tak, jak by to mělo probíhat. Úmyslně jsme předvedli, jak by neměl sedět pes u své paničky. To je ta nebezpečná poloha, kdy máte na psa omezený vliv.
Chůze u nohy
Zkušební řád: OVVR, Klubová bonitace
Vodění psa na vodítku - Může být posuzováno po celou dobu zkoušek nebo jako samostatná disciplína na vytyčené trase.Pes by neměl zůstávat vzadu nebo předbíhat vůdce, přičemž nesmí táhnout v žádném směru.
Vodění psa volně - Vůdce psa uvolní na pokyn rozhodčího z vodítka. Pes musí prokázat ochotu neodbíhat od vůdce při volné chůzi terénem. Nejedná se o zkoušku dokonalého vodění u nohy bez vodítka. Pes může jít volně spolu s vůdcem, při snaze odběhnout se bez váhání vrací na povel vůdce zpět. Vlastnost doprovázet vůdce aniž by byl na obtíž je typická pro retrievery a měla by jim být vrozena. Volný pohyb se děje teprve na povel vůdce.Je-li pes po dobu zkoušek veden bez vodítka, což je možné, nesmí to v žádném případě být omluvou jeho vymanění z vlivu vůdce na jakoukoli dobu. Pokud takto vedený pes zasáhne do zkoušení jiného psa, má rozhodčí právo psa, který toto způsobil vyloučit ze zkoušek.Disciplíně vodění na řemeni, se musí podrobit i jinak volně vedený pes.
Zkušební řád: vyšší zkoušky
Rozhodčí před započetím disciplíny určí trasu asi 50 kroků. Vůdce se psem ji projdou jedním směrem na řemenu a zpět volně. Během zkoušky nesmí vůdce držet vodítko a usměrňovat pohyb psa. Pes má jít klidně za svým vůdcem nebo vedle jeho levé nohy, nemá ho předbíhat ani se nechat táhnout. Chyby se hodnotí podle stupně provinění. V průběhu celých zkoušek rozhodčí pozorují vodění psa vůdcem a dělají si pomocné známky. Nejvyšší známku obdrží jen ten pes, kterého vůdce nemusí v průběhu zkoušení usměrňovat.
Z praxe:
Jedná se o disciplínu, která se učí od štěněte a vyžaduje se po celý život. Na OVVR není požadováno, aby pes chodil naprosto přesně u nohy, ale nesmí tahat a hlavně na volno nesmí utéct. U vyšších zkoušek je vyžadována větší přesnost provedení. Pes by měl být soustředěný na svého pána a kopírovat ho. Chůzi trénujte i mimo cesty, kličkujte mezi stromy. Chůze u nohy se zkouší po celý průběh zkoušek a někdy snad i při svačině a obědě. Disciplínu na videu předvádí Alan z Liblických rákosin (11 měsíců). Předvedení lze hodnotit i na MSR známkou 4.
Přinášení vlečené a srstnaté
Zkušební řád:
Přinášení vlečené pernaté zvěře
Tato disciplína se zkouší tak, aby pes musel přinést kus pernaté zvěře na vzdálenost 150 kroků s přibližně s jedním pravoúhlým hákem v přehledném terénu nebo na volném poli. Vlečka se na zkouškách založí s bažantem. Vlečený bažant se nechá na konci vlečky. Vlečka má být založená v nízkém porostu a po větru. Zakládání vlečky nesmí pes vidět a rozhodčí, který vlečku zakládá, po jejím ukončení odejde v přímém směru nejméně 50 kroků a tam se ukryje. Vůdce přiloží psa na nástřel označený peřím. Asi 20 kroků od nástřelu může být pes veden na vodítku, potom musí být volně vypuštěn. Při vypuštění může pes dostat poslední povel k přinesení zvěře. Za každý další povel se snižuje známka o jeden stupeň. Vůdce může psa nasadit celkem 3krát. Přinese-li pes zvěř do 4 minut po vypuštění, hodnotí se známkou 4, do 6 minut známku 3, do 8 minut známku 2, do 10 minut známkou 1. Počet nasazení nemá vliv na známku. Zvěř musí být vyspělá a nezávadná. Vlečka nesmí být založena na čerstvě pohnojeném nebo chemicky ošetřeném pozemku.
Na VZPR a ZPR se vlečka založí 200 kroků dlouhá. Způsob přinášení a odevzdání zvěře se hodnotí samostatně v disciplíně přinášení.
Přinášení vlečené srstnaté zvěře
Zkouší se a hodnotí stejným způsobem jako u zvěře pernaté. Rozdíl je pouze v tom, že tato vlečka se zakládá na vzdálenost 300 kroků a je dvakrát obloukovitě lomená. Vlečka se zakládá s divokým nebo domácím králíkem zbarveným divoce. Přinese-li pes srstnatou do 6 minut hodnotí se známkou 4, do 8minut se hodnotí známkou 3, do 10minut se hodnotí známkou 2 a do 12minut známkou 1.
Z praxe:
Zásady vlečené srstnaté a pernaté zvěře jsou stejné. Pouze se mění vzdálenosti. Vzdálenosti jsou rozdílné u disciplín vyšších zkoušek. Na stanoviště bychom měli přicházet s uvázaným a klidným psem. Teprve před nástřelem ho odvážeme a připravíme k nasazení na vlečku. Způsob vypuštění je různý podle toho, jak je pes natrénovaný. Můžeme psa do nástřelu nechat zalehnout. To se používá u zvlášť rychlých psů. Nástřel má být označen přírodním materiálem. Naprostou chybou jsou klobouky, oděvní svršky či baťohy se svačinou. Nemusím se rozšiřovat proč, ale dost často se to stává. Nástřel by měl být zvýrazněný peřím či chlupy zrovna vlečené zvěře. Předání by mělo být korektní a i když to řády nevyžadují - v sedě. V rozstřelu na vyšších zkouškách je to určitě pomůže. Ukázku provádí Denisek. Vlečka nebyla natažena dle ZŘ z důvodu dobrého záběru
Paměť k aportu - marking
Zkušební řád:
Tato disciplina je specifickou vlastností retrieverů. Zkouší se na poli nebo louce s porostem, který má odhozenou zvěř lehce zakrývat. Používá se bažant, králík, holub nebo kachna. Pes sedí nebo stojí volně vedle vůdce. Současně s výstřelem je asi 60 kroků před psem vyhozen do výšky jeden kus zvěře. Střelec stojí vedle rozhodčího, který vyhazuje zvěř. Pes s vůdcem pozorují vyhození zvěře. Pes musí zůstat klidný a pozorný. Na pokyn rozhodčího, asi po 10 vteřinách, vyšle vůdce psa pro zvěř. Pes si má zapamatovat místo dopadu zvěře a nejkratší cestou běžet pro zvěř. Způsob přinesení se hodnotí samostatně. Povzbuzování vůdce je dovoleno, ale soustavné povely snižují bodové ohodnocení. Retriever, který vyrazí pro zvěř samovolně bez povelu, musí být hodnocen maximálně známkou 1.
Z praxe:
Jedná se o novou disciplínu zanesenou v ZŘ od r.2007. Popis dle zkušebního řádu je trochu nejasný neboť nevím jakou práci rozhodčí ohodnotí známkou 3 a 2. Je však jasné, že se jedná o minimum základního nácviku na ovládání psa při FTR. Disciplína by měla být provedena tak jak ukazujeme na videu. Základem všeho je, aby pes běžel přímo pro aport a nazpět. Předávka aportu na videu je výmysl mého 10ti letého Fabia a neučil jsem ho to, ale nikdy mi to rozhodčí nevytknuli. Ale já ho neučil ani ten marking a že mu jde!
Práce na pobarvené stopě spárkaté zvěře
- hlásič-
Zkušební řád:
Pes vede svého vůdce na barvářském řemeni nejméně 5 m dlouhém až na konec dráhy, kde leží zhaslá zvěř. Známkou 4 se jeho výkon hodnotí tehdy, může-li vůdce psa sledovat volným krokem, ne klusem nebo dokonce během. Sejde-li ze stopy a sám se opraví, nepovažuje se to za chybu. Po celý čas musí být zřejmé, že pes je v barvářském řemeni zalehlý, že sleduje stopu s jistotou. Sejde-li však z barvy, musí alespoň jeden rozhodčí postupovat za ním a po 30 krocích ho zatroubením zastaví. Potom jsou vůdce a pes vráceni do místa, kde sešli z barvy, musí si jí sami najít a pokračovat po ní. Za každou takovou opravu se snižuje známka o jeden stupeň. Vůdce po celou barvu se nesmí otáčet, aby sledoval správný směr podle zadních značek. Za každé otočení se rovněž sníží známka o jeden stupeň. Na barvu se pes může znovu, po chybě, nasadit nejvýše třikrát. Každé nové nasazení snižuje známku o jeden stupeň tak, že vypracování celé barvy až po třetím zbloudění a vrácení se na stopu se hodnotí známkou 1.
Retriever může, při práci na barvě jako vodič pobarvenou stopní dráhu vypracovat také volně, v těsném kontaktu s vůdcem. Za práci volně se připočítávají až dva body. Při práci jako oznamovač nebo hlásič musí retriever vždy k loži dojít na řemeni.
b) oznamovač
Před započetím této disciplíny musí vůdce ohlásit rozhodčímu, jakým způsobem mu pes oznámí dosledovanou zvěř.
Od nástřelu po lože pracuje pes na řemeni vždy jako vodič. U lože ho vůdce vypustí a zbytek dráhy musí pes vypracovat volně, zvěř si ověří a vrátí se pro vůdce, který čeká na místě vypuštění. Rozhodčí na konci dráhy sleduje, zda si pes zvěř ověřil. Po odběhnutí psa od kusu zvěře oznámí rozhodčí zatroubením, že pes u zvěře byl a že se vrací. Po příchodu k vůdci musí mu pes dříve ohlášeným způsobem oznámit, že zvěř našel a snažit se vůdce dovést ke zvěři. Pes se musí pro vůdce vrátit do 10 minut od vypuštění. Selže-li pes, ( jako oznamovač může být vypuštěn pouze dvakrát) může vůdce požádat rozhodčího, aby mohl pes vypracovat zbytek barvy znovu jako vodič na řemeni. Známka za výkon se mu však sníží o jeden stupeň za každé nové nasazení na loži.
c) hlásič
Až k loži pracuje vždy pes jako vodič na řemeni. U lože jej vůdce vypustí a zůstane stát na místě. Pes musí samostatně dosledovat kus a do 10 minut začít u něj hlásit. Hlášení musí trvat až do příchodu vůdce ke zvěři. Pes se nesmí žádným způsobem povzbuzovat nebo nutit hlásit. Není závadou, jsou-li v hlášení krátké odmlky. Selže-li pes, ( jako hlásič může být vypuštěn pouze jednou), může vůdce požádat rozhodčího, aby mohl pes vypracovat zbytek barvy znovu jako vodič na řemeni. Známka za výkon se mu však sníží o jeden stupeň.
Z praxe:
Práce na pobarvené stopě je disciplína, která není dostatečně vlastní retrieverům a mnozí vůdci s ní mají problémy. Vycvičit GR jako hlásiče, byla mnohaměsíční dřina zvláště, když nám nikdo neporadil, jak to cvičit. Je to i trochu pochopitelné, protože koeficient disciplíny na zkoušce jako hlásič je natolik vysoký, že zajišťuje první místo i v případě mírného zaváhání v jiné disciplíně. Je však nutné hlášení dopilovat do naprosté spolehlivosti. Jako chybu vidím i to, když pes od lože nesleduje stopu a prakticky ke zvěři dojde slíděním nebo nějakou náhodou. I to se dá vidět na zkouškách!!! Předpoklad dobrého nácviku: 1)dobré držení stopy, 2)na povel rozštěkat psa, později na předmět, 3)cvičit na maketu srnčí zvěře, 4)soustavnost a trpělivost. A víc také neřekneme.
Ukázkové předvedení je v režii Fabia juniora a Lenky. Nejsou použity žádné filmové triky a práce je skutečná jako na zkouškách, bez pomoci dalších osob "aby se to povedlo". Blahopřejeme oběma k jejich šikovnosti.
